Staré časy

25. května 2018 v 14:05 | Ellien |  Poems
Sníh, jak známo bývá,
křídla bílá,
okna jenž zakrývá,
nevidno okolí,
z toho jak mrholí,
a oheň hoří snadně,
z komína kouří se matně.
A já zas doma,
na dně.
A já zas doma sama,
po tmě.

Tma co skrývá světlo,
tajemství však nese jedno.
Jak ráda bych tu s tebou byla,
pod deku se zabalila,
my dva,
po tmě,
v pozadí ta krásná lyra,
a její tóny ve mně.
V nás.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama