Život slepce

10. února 2018 v 22:17 | Ellien |  Téma týdne
Slepota.. nic nevidím, jen když do duše ti promluvím a jarní vánek fouká. Přece jenom vidím, jen ne tak jako ostatní, vidím srdcem, koukejte, dokážete to taky?

Přišla za mnou jedna dívka, modré oči měla, možná jsem je neviděla, ale vím.- Oh, otevřela svoje ústa a já jen tiše k ní promluvím.
"Copak si žádáš, modrooká?"
"P-přeci nevidíte, jak tušíte, že mám modré oči?" - tiše koktá
"No víš děvče, vidím jinak než ostatní a co ty? Co si žádáš s takovou milostí, že jsi přišla?"
"Chtěla jsem se vás zeptat jak se koukáte na svět, jak vydíte nebo cítíte rozkvést jarní květ? Jaké je to být slepý, nevidět rostliny, zvířata nebo rostoucí mechy nedaleko v lese a vůbec celý svět?
"Litovala jsem děvče, litovala, taková "menší" nehoda se mi stala, ale když se tak zvědavě ptáš, snad-li tě něco naučím - cítit srdcem, je pro tělo něčím příjemnějším než-li se dívat na krásu květiny, ale necítit jí rozkvést.
Vidíš to nebe?"
"Ano, vidím."
"Já taky"
"Ale vždyť je nemožné, aby jsi ho viděla."
"No dobře, nevidím ho zcela jasně, ale cítím ho, jak krásně žasne po celém svém obzoru. Vidím i ty ptáky, kteří si radostně pospěvují - Není divu, když se tak nádherným vánkem zásobují. Zkus zavřít oči a představ si to. - Vidíš toho krásného muže před tebou?"
"Neutahuj si ze mě, mám oči jako zatažené oponou, zavřené, nevidím ho." "Zkus je otevřít, už ho vidíš?"
"Vidím, ale říkala jsi, že je krásný, a ne že je to obyčejný tulák."
"Ale ano, je krásný, jen to nevidíš, podívej se na něj jinak. - I ten obyčejný, zcela obyčejný muž, by byl rád za kus dobré buchty. - Je skromný a rád rozdává radost lidem, obdivuji ho, že to dělá s tak velkým klidem, já bych měla strach."
"Nu dobrá jak tedy říkáš. - Dám na tvé rady a budu se koukat tady, z leva, od srdce. - Už to vidím, mám ztáhlé víčka pod obzor a hele, usmál se. Jak krasný to pocit vědět, že je to zcela věrný kamarád, že se má rád a okolní svět je pro něj tak úžasný. Přece jenom, ano, je krásný, měla jste pravdu!"
"Ach ano, to byl on co mi tenkrát ten život zachránil, krásnými slovy ke mně promluvil..."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 lissy-paolohn lissy-paolohn | E-mail | Web | 10. února 2018 v 23:23 | Reagovat

"Dívat se srdcem", tak omílaná věta, věčně používaná. Má odřené snad každé písmenko... ale málokdo to opravdu dokáže.

2 Unavená matka Unavená matka | 10. února 2018 v 23:57 | Reagovat

[1]: Tak výstižný komentář jsem dlouho nečetla, "odřené snad každé písmenko" si budu pamatovat až do smrti... a přece, kéž by to každý, kdo tuto frázi používá, uměl...

3 lissy-paolohn lissy-paolohn | E-mail | Web | 11. února 2018 v 19:12 | Reagovat

[2]:Děkuji. Snažím se, aby mé komentáře měly smysl. Ráda používám metafory, někdy řeknou víc, než kdyby se to člověk pokusil vyjádřit nějak obvykle.
Přesně tak. A proto docházím k názoru, že tato věta by se neměla říkat ústy, ale právě tím srdcem. Pak bude mít svoji váhu....

4 Ellien Ellien | 11. února 2018 v 19:24 | Reagovat

[2]:

[3]: Konečně lidé, kteří by měli svým způsobem občas pochopit, co se snažím říci. Jste vítáni :)

5 Lucka Lucka | Web | 12. února 2018 v 11:27 | Reagovat

Tohle je moc hezky napsané, tak nějak to hladí po duši... :)

6 Ellien Ellien | 12. února 2018 v 16:22 | Reagovat

[5]: Děkuji :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama