Ideální představa

5. února 2018 v 10:24 | Ellien |  Téma týdne
Pohleďte spolu semnou do představ toho, jak by chtěla žít patnácti letá teenegerka. Témata týdne bývají poslední dobou poměrně k zamyšlení a inspirují mě k motivačním proslovům a článkům. Řekla jsem si, že ne. Tentokrát nebudu psát nic motivačního, možná s mírou. Bude to spíše pohled patnáctileté holky jako jsem já na to, jaký by chtěla žít život a jaké priority má člověk v raném věku. Budu více otevřená a myslím si, že by se na tomhle dala založit rozumná diskuze.

Když byl člověk malý, a teď myslím opravdu malý, chtěl být něčím nebo někým. Holky obvykle chtějí být učitelky, vychovatelky, baletky a nebo i princezny. Priority se čas od času mění a já už taky nechci být učitelka a ani to nemám v plánu, protože jsem sama jako mladá osoba zjistila, že k tomu nemám žádný vztah a nemám k tomu nejmenšího citu. V mládí se člověk vyvijí stejně tak jako jeho schopnost dělat něco, co ho baví a co mu jde. Každý je šikovný na něco jiného. - Já když jsem byla menší, tak jsem shruba do svých deseti let opravdu chtěla být učitelkou. Nad ničím jiným jsem nepřemýšlela, a i když jsem moje pokroky v jiných věcech nesledovala, nevědomky jsem vyvíjela svůj potencionální a daný talent. Svou osobnost táhnu malinko jiným směrem, poměrně uměleckým směrem a nad věcmi přemýšlím mnohem jinak, než ostatní jedinci. V dětství si ani člověk neuvědomuje a nechce si uvědomovat co doopravdy bude, až bude tak veliký jako jeho rodiče. - Cítí se bezstarostný. - Teď když si uvědomuji, co chci být, čím se chci živit nebo se zaměřuji na věci které mají cíl a snažím zlepšit své schopnosti, přijde mi to ještě težší. Život přínáší spousty nových poznatků a ne všechny se nám musí zamlouvat, ale musíme je respektovat. Můj sen učitelky se proměnil rázem v jiné věci a také mám na výběr. Musím si vybrat jakým směrem se vydat, protože tři roky uplynou jako voda a dospělost je tu. Baví mě fotografovat, jak sebe, tak ostatní, baví mě malovat a kreslit (viz fotka), nebo například můj článek publikovaný na blogu s názvem "Deprese - slova poezie" - pojmula jsem to jiným smyslem, než jen pouhou definicí výrazu.


A co společenský život? Snažím se nemít utkvělé představy o princi na bílém koni, jako dnešní mé vrstevnice, ale přece jenom kousek toho chtíče tam je. Jednou jsem holka a mateřské pudy mám, každá holka podle mého názoru má alespoň minimální touhu po tom, mít vlastní dítě. Dětem jsem se bránila, mám na mysli malým dětem, batolatům. Bránila jsem se tomu mít jednou vlastní dítě a měla jsem na to nepěkné narážky. - Kdyby se takhle rozhodla moje matka, dnes tu nejsem. - Postupem času jsem za těch patnáct let dospěla k názoru, že rodinu si založit chci a to bez jakýchkoli vyjímek, ačkoli je na to ještě času dost. Má nynější priorita je dokončit střední školu a mít v dnešní době téměř nejmenší možné vzdělání když nepočítám základní školu. Od vzdělání se váže také pracovní život. Čím bych se chtěla jednou živit? Je to snad sen ilustrátora nebo fotografování? Jsou to sny, které můžu každým dnem vyvíjet a jsou kreativní. Mohlo by se říci že mnohazpůsobné. Každá kniha má jiné ilustrace stejně tak jako každá fotka vyzařuje jinak a jinými pocity. I na blogu mám své cíle. - Psaní je celkem uvolňující a relaxující činností. Co vás napadne, to můžete bezpochyby napsat, je ale na vás, jak to lidem podáte. - Zkrátka každý má nějaký svůj vysněný život ve vysněném domě, s vysněnou rodinou, autem, zahradou,... mohla bych jmenovat ještě dlouho.
Myslím si, že jako téměř patnáctiletá vím co chci, i když pravda může být opakem. Život mám celý před sebou a myslím si, že patnáct let života je sakra málo na to, abych poznala vše co potřebuji nebo poznat chci. Pohled takhle mladého člověka jako jsem já, může být velmi zkreslený a já to naposto uznávám. - Můžu se mýlit.
Je to otázka zkušeností.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se ti můj design?

Ano
Ne

Komentáře

1 hrachajdice hrachajdice | Web | 5. února 2018 v 11:10 | Reagovat

Paráda, slečno  , hodně vyspělý myšlení, jaký leckdy nemají ani dospělý . Je mi to hodně sympatický :) .

2 Criss Criss | Web | 5. února 2018 v 13:18 | Reagovat

Cituji: "Zkrátka každý má nějaký svůj vysněný život ve vysněném domě, s vysněnou rodinou, autem, zahradou,..."
Zajímalo by mě, proč většina populace tolik lpí na takovém to snu.
Já třeba v patnácti chtěla žít sama, v pronajatým bytě v centru obrovského města s černou kočkou v každodenním ruchu společnosti. Pořád si říkám, že to třeba přijde s věkem, možná jsem já ta nevyspělá. Možná je to jenom mou rozmazleností, protože celý dětství jsem žila v tátově snu "dům, zahrada, auto, rodina" a takovej život by mě zkrátka asi zatím nebavil.
Za uplynulých osm let od mých patnácti se ale moc nezměnilo, mám teď sice víc zkušeností, ale moje priority zůstali skoro stejné. Za těch pár let jsem akorát zjistila, že žít sama je pěkně na prd. Ale žiju si to svoje, a nějakým způsobem to klape.
Takže ať jsou tvoje představy jakkoliv zkreslené, pořád je v nich nějaký cíl, a až se k němu přiblížíš, už to nebude tolik zkreslené :) Hlavně je fajn to mít v hlavě tak nějak srovnané, což máš. Hodně štěstí ke splnění snů :)

3 Ellien Ellien | 5. února 2018 v 16:28 | Reagovat

[1]: Děkuji :)

[2]: Ano, každý má jiné sny a priority.- "Sen", který jsem jmenovala je pouze kolektivní a ne každý ho má, v podstatě ani já ho nemám, tedy ne docela.- Ať se ti daří a ať žiješ tak, jak žít chceš. :)
Děkuji :)

4 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 8. února 2018 v 8:21 | Reagovat

Myslím, že tvůj sen je dost náročný. Uživit se psaním nebo focením není žádná sranda, a i když po tom touží mnoho lidí, jen zlomek to dokáže. Uživit se uměleckou prací nespojenou s řemeslem (tedy ne něco jako truhlář + umělecký truhlář, kameník + sochař a podobně) dokáže málo lidí. Když to chceš už tak brzo, tak je dobrý, že máš čas na tom dlouho pracovat a třeba to zvládnout.
Ale zapracuj prosím taky na projevu. Mnoho tvých slovních obratů nemá smysl a některé věty jsou velmi nešikovně vyjádřené, často říkají něco jiného, než co mají.

5 Klaudie Klaudie | Web | 8. února 2018 v 15:06 | Reagovat

Krásný článek. Mám podobnou představu, i když si nemyslím, že by mohla být reálná. :]
Moc se mi tvůj blog líbí!

6 nezenska-svine nezenska-svine | Web | 8. února 2018 v 19:13 | Reagovat

Musím říci, že já mám jiný sen než domek, psa, zahradu a DĚCKO...a popravdě fandím všem snům kromě tohoto.

Uživit se dneska čímkoliv je náročný, proto je otázkou, zda je lepší ten zájem mít jako koníček, nebo to zkusit i s hrozbou, že se fin. zničím a padnu na hubu a dno... těžko říct co je horší-vzdát se snu, nebo ho zkusit a selhat v něm...? Nevím.

7 Jeife Jeife | E-mail | Web | 10. února 2018 v 10:00 | Reagovat

Deti, ktere maji jen par let maji jednu neskutecnou vyhodu. Nikdo jim nerekl "to nejde, to nemuzes" ... tahle vyhoda v dospelosti chybi :)

8 Jeife Jeife | E-mail | Web | 10. února 2018 v 10:01 | Reagovat

Jinak delej prosim vic odstavcu, bylo to obtizne citelne :)

9 Ellien Ellien | 10. února 2018 v 15:48 | Reagovat

[4]: Ano, náročné to je, ale však nic není nemožné. Zatím je to jen o mimoškolních aktivitách, koníčcích apod., ale kdo ví, čím se bude člověk živit jako dospělý. :) Mimochodem děkuji za menší kritiku, budu se snažit s tím něco udělat a zaměřit se na to. :)

[5]:  Děkuji, jsem ráda, že se ti článek a můj blog líbí. :)

[6]: Každý má jiný sen a nikomu nehodlám brát jeho ideologii o tom, jak by měl vypadat správný život. Je to čistě můj otevřený pohled k věci. Ovšem za zkoušku člověk nic nedá, nebo ano? :)

[7]: Najdou se i případy, ve kterých jsou děti jako já shazovány a někdo jim takové věci rád podhazuje. Ale neházím vše do jednoho pytle. :)

[8]: Budu se snažit zapracovat na kvalitě textu, odstavcích a gramatice. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama