Říjen 2017

Deprese - slova poezie

20. října 2017 v 20:27 | Ellien |  Téma týdne
Není to o tom, že nechci být šťastná. Je to o tom, že i přes to co jsem vynaložila to nejlepší úsilí, nemůžu být šťastná.
Dusím se, jsem rozpačitá, stydlivá... Proč zrovna já?
Mám skvělé sourozence, báječné prátele, dobré studijní výsledky - na papíře, je to všechno v pořádku. Zdá se mi, že vidím jen smutek a prázdno. Je to jakoby tě něco táhlo k zemi, ale i přes to jak těžce se snažíš, tak ne a ne nahoru.
Nejde se o to postarat - o cokoliv - ne o mě - ne o ni - ne o něj. Život se stal neustálou noční můrou. A to prostě není spravedlivé.
Ostatní mi říkají, zkus meditaci, jdi se projít, poslouchej hudbu. Říkám jim, že to nemůže být vyřešeno cvičením nebo léky. Je to onemocnění, které ovlivňuje všechny aspekty mého života. Mé vztahy, mou práci, mé vzdělání.
A dokonce i dnes, i přes moje nejlepší snahy vysvětlit - jsem se setkala s neklidným váháním.
Lidé se mě ptají, "Proč jsi vždy tak smutná?" Říkám jim, že nevím... Nevím.
Jediné co vím, je to, že se budu každodenně probouzet s pocitem beznaděje.- A to se stalo mou normou.
Obavám se vnějšího světa a bojím se už jen střetnutí se strachem, že budu soudit něco, co nemůžu ovládat. Kde je spravedlnost toho všeho?
Takže jen skrývám a zdobím zeď. Je tak vysoká, že nikdy neuvidíte mou bolest a ani některé mých nedostatků.- Vytvořila jsem ji.-Je dokonalá.-Tak neporazitelná.
A tak žiji tyto dva životy. Jeden pro veřejnost a jeden pro mě pozdě v noci. Protože je to snadnější než se přiznat že máte problém.-A to je ten problém.
Stigma je skutečná a nezmizí dokud si neuvědomíme, že duševní zdraví je velký problém. Je to skryté onemocnění, které postihuje tolik životů, probudí se a poslouchá tichý pláč.
Je to kluk, který nikdy moc nemluví, který je vždy unavený. Ta dáma, která je moc emocionální nebo ten muž, který právě vystřelil. Protože byl hodně nepřítomen - z důvodu jeho duševního zdraví se nemohl dostat z postele, ale myslíš si, že o tom někdo z jeho kolegů věděl? - Samozdřejmě ne.
Deprese je to peklo ve mně. Užírá mě... dennodenně.
(Duševní zdraví člověka je v posledních letech velmi zanedbávanou oblastí, cílem posměšků či jiných nepříjemností. Rozhodně by se to nemělo zanedbávat. Nebojte se na kohokoli obrátit, obrátit se na odbornou pomoc a nebo dokonce takhle pomoct blízkým přátelům o kterých znáte diagnostiky těchto příčin chování.)
-Ellien