Insomnie

Čtvrtek v 18:00 | Ellien |  Poems
Často chodí ta dívka sama do lesa,
a však nevnímá, zda je den či noc.
Do svých myšlenek opět hlouběji klesla,
odpočinku nedostatek,
nýbrž zdá se, že spala moc.

Bdělé tělo stále ve střehu,
od matky vlastní,
nevlastní něhu.

Opuchlé oči zírají do zrcadla,
při pohledu na unavená,
však kdysi krásná kukadla,
s výčitkami v nich,
slečna otočí hlavu čelem k rodičce,
odvážně začne mluviti k staré alkoholičce.

"Jak já, tak i ty, v hlavě vlastníme ten skrat,
ne společný, však náš problém,
myslela jsem myslela,
to s tebou v dobrém.
Stále usnouti nemohu,
spánek věčný,
ten by pomohl.
Jenže vlastně netuším,
zda chemie v mozku příčinou je,
nebo věčné starosti o tebe,
poskytují ty velké nepokoje."
 

Ranní ptáče i noční sova

13. srpna 2018 v 18:00 | Ellien |  Výstižně
Jsem ta, co se ráno může s klidem podívat do zrcadla.
Učesaná, upravená, bohužel vždy připravena.
-insomnie

Koloběh financí

13. srpna 2018 v 10:55 | Ellien |  Téma týdne
Hned ráno zapnu si televizi,
mrknu co v ní dávaj dnes.
Nova žádá přidat na provizi,
na Primě paní pokousal pes.

Obchody bez reklam tržbu by zanedbaly,
komedianti bez práce nadále zoufaly.
Děti na Vánoce tak draho si nežádaly,
a lidé bez telenovel, narušili své intervaly.

Domácnosti po boku s ní,
jsme přeci světem komerčním.
 


Kontext

8. srpna 2018 v 21:24 | Ellien |  Téma týdne
- Desítky písmen prostřednictvím internetu,
reálná slova v ústech schází,
mlčícímu lidu.

- Bříška prstů na klávesnici,
oči zkoumají řádky blogu,
obrazovky snažící se cosi říci,
pointa chybí,
už samotnému logu.

- Desítky písmen ve zdejší rubrice,
holka co píše,
jen tak o panice.

Zdá se však jasné,
co zde vskutku postrádá,
nejsou to statistiky časté,
ale pochopení,
jenž věčně nestřádá.

Lidský pud

5. srpna 2018 v 10:59 | Ellien |  Výstižně
Lež nemá krátké nohy.
Ba naopak.
-o vysokém chlapci

(ne)trpělivost

1. srpna 2018 v 18:00 | Ellien |  Téma týdne
Člověk z člověka narodí se.
Jeden zámek střeží,
dalšímu klíč v srdci leží,
osud psaný v rukopise.

Slzy osoby, jenž předčítá řádky,
dozvídá se, jak marnotratně konala.
Jasné vzpomínky a pohledy zpátky,
pohyb té ruky, co do země kopala.

Klíč v němž smysl nenacházela,
poklad však v srdci druhém,
ona ležící citadela.
Zámek stále neodemčen,
v zájmu pocitu nedostatku času,
probodnut byl ostrým mečem.

"Místo v srdci dáti tomu,
kdo zanedbávat lásku nechce,
nekope štěstím marně u stromu,
a zámek v zájmu laskavosti,
odemče klíčem lehce."

Info

21. července 2018 v 13:02 | Ellien
Zdravím,
chtěla bych se předem omluvit všem, kteří pravidelně sledují můj blog. Články teď ještě po dobu 12 dnů nebudou vycházet, z důvodu letního tábora.
- Hezký zbytek dne přeje Ellien ❤️

Sled událostí

11. července 2018 v 14:21 | Ellien |  Téma týdne
Člověk na půdě, co rozhodnul a sepsal závěť,
osud chce nechat viset na smyčce,
kolem všude hmyz, nepříjemná havěť,
na židli stojící na jedné špičce.

Na židli stojící na jedné špičce,
krátce si vzpomene na jeho matku,
na ženu, která mu darovala život,
jenž chce zrovna ukončit.

V náhlém shonu myšlenek,
matka tiše kráčí po schodech,
muž na provaze netušíc,
už stačí jen pár písmenek.

Zvuk těch skřípajících dveří,
hluk vyděšené matky,
pád té židle,
a kluk,
co lekl se taky.

Ššš..

2. července 2018 v 9:58 | Ellien |  Výstižně
Ticho, je základem každého výkřiku o pomoc.
-mlčeti zlato

Noční můra

2. července 2018 v 9:16 | Ellien |  Poems
Ještě těžce než vstanu ráno z té postele,
krátce si promítnu,
co se to událo.
Co se to událo,
v noci bezedné,
cosi v mé hlavě,
najednou vzplálo.

Minulost či vzpomínka,
ta zlá,
na kterou každý nerad vzpomíná,
každým spánkem,
schopnost co nabývá,
drtí ty sny,
hlavou probíhá.

Trasa běhu neurčena,
pásky svého vítězství,
trhá každou chvílí,
čekám,
kdy přetrhne poslední,
mým strachem stále sílí.

Kam dál