Čas plyne..

29. října 2018 v 9:13 | Ellien |  Téma týdne
Nad domy se hromáždí temná mračna,
pamatuji ten den,
kdy má dcera mluviti začla,
snad není to jen sen,
v náruči ji opět mačkat.

Pokoj v domě na růžovo,
a autíčko ve vitríně,
ne mužovo.
Holčička má,
i když odlišná. //spokojená//

Po letech stěny oprýskané,
v očích matky jako nové.
Vrací se sem zas a znova,
jak matka,
tak i ona.
 

Prostor

18. září 2018 v 10:04 | Ellien |  Výstižně
Čas plyne jako voda,
ale každý pramen někde ústí.
-období života

Dětství

18. září 2018 v 9:50 | Ellien |  Téma týdne
Deset?
Deset nejhorších?
Deset nejhorších let?
Deset největších lží,
které zažil svět?
Nebo já?
Když pravila mi matka má?

Láska je, jak se praví,
všude kolem nás.
Já nevěřil už jako mladý,
že hledá se tak snáz.

Do deseti let věřil jsem těm báchorkám,
a těm hlasům ze všech měst,
když mužská hlava rodiny,
změnila se v pěst.
 


Moucha

24. srpna 2018 v 8:15 | Ellien |  Téma týdne
Nestíhám.
Nestíhám tak rychle pozorovat přes ty okna,
jejich těla štítí se toho mého.
Chápu, nejsou si shodna,
a brouka zabila stého.

Od stolu mne prudce odhání,
dlaněmi máchají jako zběhlý pes,
křičí "Do jídla mi nelez ty otravný hmyze!"
Však telefon u oběda vždy přijde vhod,
ještě na večeři jedí,
z poledne hlavní chod.

Před spaním vidím dítko se hrát,
k čemu pak jinému je přeci dětství,
než s tlačítkami v ruce,
ho vidět se smát.

Pak spatřila jsem otce dětí,
při odchodu do práce,
při cestě po přechodu,
nezodpovědné chování s tou obrazovkou v ruce,
způsobilo dopravní nehodu.
Za svou hloupost zaplatil,
přímou cestou do hrobu.

Insomnie

16. srpna 2018 v 18:00 | Ellien |  Poems
Často chodí ta dívka sama do lesa,
a však nevnímá, zda je den či noc.
Do svých myšlenek opět hlouběji klesla,
odpočinku nedostatek,
nýbrž zdá se, že spala moc.

Bdělé tělo stále ve střehu,
od matky vlastní,
nevlastní něhu.

Opuchlé oči zírají do zrcadla,
při pohledu na unavená,
však kdysi krásná kukadla,
s výčitkami v nich,
slečna otočí hlavu čelem k rodičce,
odvážně začne mluviti k staré alkoholičce.

"Jak já, tak i ty, v hlavě vlastníme ten skrat,
ne společný, však náš problém,
myslela jsem myslela,
to s tebou v dobrém.
Stále usnouti nemohu,
spánek věčný,
ten by pomohl.
Jenže vlastně netuším,
zda chemie v mozku příčinou je,
nebo věčné starosti o tebe,
poskytují ty velké nepokoje."

Ranní ptáče i noční sova

13. srpna 2018 v 18:00 | Ellien |  Výstižně
Jsem ta, co se ráno může s klidem podívat do zrcadla.
Učesaná, upravená, bohužel vždy připravena.
-insomnie

Kontext

8. srpna 2018 v 21:24 | Ellien |  Téma týdne
- Desítky písmen prostřednictvím internetu,
reálná slova v ústech schází,
mlčícímu lidu.

- Bříška prstů na klávesnici,
oči zkoumají řádky blogu,
obrazovky snažící se cosi říci,
pointa chybí,
už samotnému logu.

- Desítky písmen ve zdejší rubrice,
holka co píše,
jen tak o panice.

Zdá se však jasné,
co zde vskutku postrádá,
nejsou to statistiky časté,
ale pochopení,
jenž věčně nestřádá.

Lidský pud

5. srpna 2018 v 10:59 | Ellien |  Výstižně
Lež nemá krátké nohy.
Ba naopak.
-o vysokém chlapci

(ne)trpělivost

1. srpna 2018 v 18:00 | Ellien |  Téma týdne
Člověk z člověka narodí se.
Jeden zámek střeží,
dalšímu klíč v srdci leží,
osud psaný v rukopise.

Slzy osoby, jenž předčítá řádky,
dozvídá se, jak marnotratně konala.
Jasné vzpomínky a pohledy zpátky,
pohyb té ruky, co do země kopala.

Klíč v němž smysl nenacházela,
poklad však v srdci druhém,
ona ležící citadela.
Zámek stále neodemčen,
v zájmu pocitu nedostatku času,
probodnut byl ostrým mečem.

"Místo v srdci dáti tomu,
kdo zanedbávat lásku nechce,
nekope štěstím marně u stromu,
a zámek v zájmu laskavosti,
odemče klíčem lehce."

Info

21. července 2018 v 13:02 | Ellien
Zdravím,
chtěla bych se předem omluvit všem, kteří pravidelně sledují můj blog. Články teď ještě po dobu 12 dnů nebudou vycházet, z důvodu letního tábora.
- Hezký zbytek dne přeje Ellien ❤️

Kam dál